Miloš Brunner - Madagaskar

MADAGASKAR - proč právě Madagaskar? ( film)

Čtvrtý největší ostrov na světě Madagaskar bývá pro svoji izolovanost označován jako „Konec světa“. Tisíce kilometrů dlouhé pobřeží Madagaskaru tvoří nádherné, často liduprázdné pláže, ale i rozeklaná skaliska. Minulost se zrcadlí v přítomnosti a nadpřirozeno je samozřejmou součástí života. Tradice a magie jsou všudypřítomné.

Takhle nějak začíná komentář k filmu o mém putování po tomto ostrovu. To vše je pravda, takhle vidím Madagaskar já, ale....

Moje setkání s tímto "dalším světadílem" se mi stalo doslova osudným. Nezůstalo totiž u jediné cesty jak je ve filmu  řečeno. Ve skutečnosti film vznikal po dobu 3 let během nichž jsem na tomto ostrově podnikl 6 dlouhých cest. Během těchto let se změnil Madagaskar, částečně Odile (moje malgašská průvodkyně a žena) a také  můj pohled na Madagaskar už není jako dříve.

Na Madagaskaru se mezi mými cestami změnila vláda, přešlo několik hurikánů a povodní, sarančata sežrali celá pole úrody, proběhly mnohé sklizně rýže, ale k tolik žádoucímu lepšímu životu nic z toho nevedlo. Naopak, během všech svých cest jsem mohl posoudit zhoršující se ekonomickou situaci většiny obyvatel, která se odráží dnes nejen ve městech, ale i ve vesnicích.Teď nemám na mysli tu hrstku privilegovaných rodin, semknutých kolem těch, kteří přerozdělují na Madagaskaru peníze. Na tomto životním stylu nevidím nic zajímavého - je pouze příjemný a pohodlný.

Většinou jsem se seberealizoval mimo velká města. Všude jsem se snažil poznat kulturní zvláštnosti a zajímavosti místních kmenů. Při tom mi byla Odile a její rodina dobrým rádcem. Bylo mnoho co jsem nechápal a musel se učit. Například "fady" - jakési rituální příkazy a kmenové zákazy, kterými se Malgaši obklopili. A fady se může lišit vesnice od vesnice a tak se musila učit i Odile. Přestože se mnoho rituálů a tradic doposud udržuje, otázkou je, jak dlouho ještě. Mým záměrem tedy byl zachytit něco z těchto tradic, dokud ještě nějaké jsou.

Na Madagaskar jezdím filmovat právě pro tuto kulturní a přírodní unikátnost tolik odlišnou od našeho "moderního" světa. Za sebe přeji Madagaskaru, aby se mohl zdravě nadechnout, aby  uměl správně využít své přírodní zdroje a aby si zachoval alespoň ty zbytky unikátní původní krajiny a zvěře, které jsem ještě mohl zachytit já.

Miloš Brunner

narozen 20. 8. 1960 v Brně. Absolvoval střední školu a strojní fakultu VUT taktéž v Brně. Po ukončení fakulty, roku 1980, se věnuje horolezectví. V roce 1989 se dostává na svoji první výpravu do USA.Pro své přátele a fotografy pořádá fotoexpedice a organizuje poznávací cesty od Asie až po Ameriku. Od roku 2007 se věnuje, více než fotografii, filmování. www.montanaclub.cz.

S Montanou cestují především stálí klienti, kamarádi, fotografové a filmaři amatéři. Na těchto stránkách najdete nabídku zájezdů , výletů a fotoexpedicí na rok 2016 a začátek roku 2017. Také tu můžete najít některé filmy a fotografie, které vznikaly od doby vzniku Montana Club až po současnost. Potěší mě, pokud se Vám budou líbit, nebo se na nich jako bývalí zákazníci nebo kamarádi najdete.